Dance Macabre - Laurell K. Hamilton

Anita Blake - zákonná popravčí upírů, nekromantka, lidská služebnice Vládce města, Lupa a Bolverk vlkodlačí smečky, Nimir-Ra klanu Pijáků krve a federální šerif. Nebojte, bude to ještě lepší.

Naše neohrožená popravčí, drsná jak šmirglpapír, řeší čistě lidské problémy. Bojí se totiž, že je těhotná. A nemohla si vybrat lepší načasování. Do St. Louis má totiž přijet kvůli upířímu baletu několik Vládců měst a Anita tam jako jedna třetina Jean-Claudova triumvirátu nemůže chybět.

Její dilema, zda to svým mužům říct, nebo ne, bleskově vyřeší Anitina (možná bývalá) nejlepší kamarádka Ronnie, když to na nebohého Micaha a Nathaniela vychrlí hned při první příležitosti. A díky triuvirátu netrvá moc dlouho, než se to dozví i zbytek jejího harému. Proč to najednou vypadá tak, že jediný, kdo nemá ani trochu radost, je Anita?

"A až se to miminko narodí, taky před ním budete šukat?"

Nathaniel ztuhl. Za zády se mi ozval Micahův hlas. "Miminko?"

Ale problémy nikdy nepočkají, dokud si vyřešíte své osobní záležitosti. Jean-Claude někde v cirkuse krotí Meng-Die, která se pokusila rozsekat Requiema na kusy, takže Anita musí na tête-à-tête se dvěma vládci města, které Jean-Claud považuje za své "přátele" sama. A že není o co stát. Samuel se jí pokouší strčit do postele minimálně jednoho ze svých synů, ve kterých by mohla teoreticky probudit schopnosti sirén, a Augustinus - Auggie - se ji pokusí asi po pěti vteřinách rozhovoru vojet. Holt, člověk si nevybere.

Ale když Anita ke svému zděšení zjistí, že se může kdokoli stát na vlivu její Ardeur závislý, připisuje si na pomyslný seznam další položku, kterou je nutno vyřešit před tím, než dostane možnost připoutat k sobě všechny Vládce měst, kteří se jí dostanou pod ruku.

"Chodím se třemi muži, žiju se dvěma a s dalšími dvěma mám příležitostný sex. To je sedm mužů. Jsem jako Sněhurka z pornofilmu."

Jak se říká, když ji miluješ, není co řešit. Přesně to vystihuje můj vstah k téhle sérii. Upřímně řečeno, větší Mary-Sue, než je Anita, jsem ještě nikde nepotkala. A ani nikoho jiného, kdo by dokázal během jedné knížky, odehrávající se v časovém rozpětí tří dnů, stihl minimálně šestkrát mít sex (pokud jsem dobře počítala - ano, opravdu jsem to počítala), vykousnout se s manželkou hostujícího Vládce města - o cicmání se s Auggieho lvama ani nemluvím. Tímhle tempem se ani nedivím, kdyby jí antikoncepce vyhlásila protestní stávku. Ale na druhou stranu, kdo jiný než Laurell by mohla nechat svou hrdinku vojet všechno v okruhu deseti kilometrů?

Ještě chvilku zůstaneme u postav. Potřebuju totiž napsat, jak strašně mě Richard a Ronnie štvali. Když se to tak vezme, jsou si strašně podobní. Neví, co chcou, a nedokážou se smířit s tím, co Anita je. Oba dva bych je v jistých pasážích pozvala na rande s mou podrážkou.Richard sice jednu chvilku vypadal, že konečně dostal rozum, ale o dvě stránky dál, to opět zvládl dokonale pohnojit. Ale stejně mě nikdy nepřestane bavit doufat v to, že nakonec objeví i své já, které je smířené samo se sebou, a až potom se můře smiřovat s tím, co jsou ostatní.

"Už bych si měl přestat nalhávat. Jsem tvé zvíře na zavolání, nenávidím to, nenávidím tebe, nenávidím Anitu a většinu času nenávidím i sebe. Konec lží."

Pak je tu hlavní zápletka, která vlastně žádná není. Sice je tu nakousnuto Anitino těhotenství (můžete si domyslet, jak to s ním nakonec dopadlo) a případné problémy týkající se setkání upířích hlavounů, ale veškeré pokusy o děj jsou pohřbeny pod nánosy nahých zadků Anitiných spolunocležníků. Už jsem říkala, že tuhle sérii miluju?

"Nebudeš se hádat?" zeptal se Nathaniel udiveně.
Zavrtěla jsem hlavou a lehla jsem si do polštářů. "Ne."
Nathaniel a Micha si vyměnili pohledy.
"Co?" zeptala jsem se.
Oba svorně zavrtěli hlavou. "Nic," řekl Micah.

"Nehádám se vždycky!"
"Samozřejmě, že ne," přikývl Micah.
"Nehádám!"
"Ne vždycky," řekl Nathaniel.
Plácla jsem ho po rameni.
"Ještě," zaprosil.

Anita Blake je prostě upířina pro otrlé, která - hlavně v dílech 10+ - není ani tak moc o ději, ale o sexu. Pokud je tohle váš styl, nebudete schopni odtrhnout oči od počítače, dokud nebudete mít přečtené poslední písmenko. Pokud to není váš styl, nikdy se k desátému dílu ani nedostanete.

Takže pokud jste fanoušky milostných hodněúhelníků, neohrožených krotitelek upírů a chlapů s proletě dlouhýma (chvilka napětí) vlasama, je tohle čtivo přesně pro vás. Protože když se do knížky zažerete tak dokonale jaké já, ani si nevšimnete toho, že kolem a kolem vlastně o ničem není.