Rodina Droodů už od nepaměti ochraňuje lidstvo před vpády démonů z dimenzí, které jsou tak jiné, narozdíl od té naší. A Hladoví bohové, Mnohoúhlí, patří mezi ně.
Všechno to začalo tím, když Eddie Drood, nový vůdce rodiny, hodlá ukázat, že s Droody se musí pořád počítat. Poté, co zničil Srdce, které dávalo jeho rodině zlatou zbroj, která jim pomáhala v boji, začaly se po světe šířit zvěsti, že jsou Droodové bezmocní.
Je jen otázkou času, kdy se po celé Zemi pokusí démoni a jiné cizí entity chopit vlády. Těď panuje všude něco jako ticho před bouří.
Když Eddie svolá svůj užší kruh (něco jako parlament), rozhodnou, že zaútočí na Odporné. Požírači duší jim vždycky pili krev.
Ale ještě než se vrhnou do útoku, přivede Eddie do Síně, sídla Droodů, několik svých a Molliných (divoká lesní čarodějnice chodící s Eddiem) známých. Mezi nimi je i pan Stab - dříve Jack Rozparovač, ten který v roce 1888 zavraždil pět prostitutek, čímž si koupil nesmrtelnost a spoustu jiných užitečných talentů. Taky Metro Sue - upírka štěstí, Modrý Víla - poloelf a ti mají vždycky nějaké své plány, Janičářka Jane - žoldnéřka v boji proti démonům a hromada odpadlíků, které rodina z určitých důvodů vyhostila.
Když se Eddie spolu s komanem složených z ozbrojených i neozbrojených mužů a žen dostanou na plalinu Nazca, kde podle jejich údajů Odporní vytvářejí nějakou podivnou stavbu, netuší, jaký masakr z toho bude. Podaří se jim sice zničit věž, která měla vytvořit bránu do dimenze Hladových bohů, ale do Síně se jich vrací ze tří set jen tucet. Tolik obětí už dlouho nepadlo a rodina mu tu dlouho nezapomene. A to ještě ani nejde do tuhého.
Dokáže Eddie spolu se svou čarodějnicí Molly čellit Odporným a Hladovým bohům, kteří si brousí zuby na jejich dimenzi? Odhalování zrádců v rodině dokáže být někdy opravdu složité.
Démoni byli docela odbočka od mého obvyklého žánru. Je to spíš chlapské fantasy. Postavy by mohly být zajímavé, mají potenciál, který by se dal rozvést v opravdu zajímavý příběh. I zápletka by tu nějaká byla, ale nevíc mně na celé knížce štvala ta strohost. Chyběly mi živé popisy a postavy se mi místy zdály strašně nereálné. Některé zvraty byly strašně umělé. Třeba když pan Stab zabil Penny - nikdo ji vlastně neoplakával a o pomstu se pokusil akorát knihovník, kterých chtěl nesmrtelného pana Staba otrávit jedem v čaji.
Tohle je druhý díl série a první ani třetí si nejpíš nepřečtu. Roger, Molly a pan Stab se mi sice líbili, ale ani originalita to v tomhle případě nezachrání. Ale navzdory vší kritice, od těch slaďáren to byla docela příjemná změna. Veškeré milostné scény se omezily na pětivteřinové držení za ruku nebo obejmutí. Nic pro holky, které potřebujou milostný trojúhelník a trochu toho sexu.
Žádné komentáře:
Okomentovat